Pouze pro ženy

27. ledna 2016 v 7:14 | Veronika B. |  Těhotenství
Dnes v noci jsem nemohla skoro vůbec spát, vzhledem k tomu, že manžel odjel za pracovními povinnostmi a já "čekám", tak jsem se při každé větší křeči budila, aby mi náhodou nepraskla voda.... Napadlo mě, že sepíšu pár takových poznámek o začátku těhotenství, protože si uvědomuji, že informací je všude dostatek, ale tohle je moje zažitá zkušenost, která by mohla nejedné dívce, ženě pomoci. Proto článek s nadpisem pouze pro ženy (ono jsou i ta dva předchozí :-) ).

Otěhotněla jsem na konci května, nechci se rouhat a říct omylem, ale miminko jsme plánovali zkrátka po svatbě, která měla nastat v červenci. Sama nechápu, jak se to mohlo zadařit, měla jsem od začátku roku zdravotní problémy, náročnou práci na směny a do toho jsem studovala vysokou školu. Nicméně jsem v březnu škončila v zaměstnání, které mě už dost vysilovalo vzhledem k celodenním, nočním směnám. Ihned jsem našla práci, na jednosměnný provoz, od pondělí do pátka. Cítila jsem se i víc psychicky v pohodě, protože jsem vlastně konečně začala žít normální život, až na tu školu. Čekaly mě zrovna v červnu státnice. Ale z posledních sil jsem to chtěla už nějak dodělat. Přišel den "D" a já šla tedy na popravu, která nakonec dopadla na červený diplom. Osobně si toho vážím, protože jsem první v naší rodině, kdo dosáhl vůbec na vysokou školu. Není to nic, čím bych se chtěla vychloubat, dnes už má titul hodně lidí, ale u nás v rodině je zkrátka řemeslo pro život. Nicméně pokud máte za tchána PhD., tak se počítá vše. Tolik k vzdělání, jinak si osobně myslím, že řemesla neuvěřitelně chybějí a studovaných lidí, bez praxe, kteří vlastně nic moc neumí, je hodně. Ale o tom zase někdy v dalším článku.

Abych se tedy vrátila k tomu časovému úseku, 5. 6. 2015 jsem tedy zakončila vysokou školu a manžel mě večer pozval na večeři, společně s mými prarodiči, kterých si moc vážíme. Objednala jsem si lososa, protože jsem to tedy chtěla oslavit... Nicméně mi ta ryba smrděla tak strašně, že uhnilá noha snad voní líp! Tušila jsem, že všechno bude jen stres, ztažený žaludek, nervy... Jsem velký jedlík hermelínu a nivy. Ale následující dny jsem nedokázala celkově moc dobře snídat. Hermelín se najednou stal mým úhlavním nepřítelem, nechápala jsem proč. Po několika dnech jsme s manželem vtipkovali, že možná budu těhotná, ale nepřikládala jsem tomu velkou váhu, zpoždění přece zapříčinil stres ze státnic...

Po pár dnech, kdy jsem zjistila, že ráno vstanu, jsem jak kdybych flámovala celou noc, jdu do práce, hlava mi padá už po půl hodině, přijdu z práce, jdu spát, vstanu pouze k večerní hygieně a zase jdu spát... že je něco špatně. Ale říkala jsem si, že možná za to může "ten klid", který jsem tak dlouho potřebovala a musím všechno dospat. Nicméně jsme jeden večer s manželem vyrazili do města, on se svým kolegou a já se svou švagrovou. Dala jsem si vinný střik, který mi absolutně nechutnal. Něco kolem desáté večer jsem psala manželovi, že můžem jít domů, že jsem unavená, jak je na tom on. Ihned odepsal, že je také grogy, že dopijí pivo a vyzvedne si mě. Šli jsme domů pěšky, cca 15 min od centra jsme měli bydlení. Celou cestu jsme plánovali, jak si jen odbudeme hygienu a natáhneme se do postýlky a rychle usneme. Před odchodem do města jsem si ale udělala na přání manžela těhotenský test, viděla jsem, že tam leze jedna čárka a tak jsem test odhodila na okno a utíkali jsme do města. Když jsme se vrátili domů, zjistila jsem, že je tam druhá slabší čárka. Ihned jsem napadla manžela, že si ty vtípky taky může odpustit a nedokreslovat tam čárky zbytečně. (tato situace se totiž dříve opravdu stala, manžel si dělal legraci a dokreslil tam v začátcích našeho vztahu čárku navíc - už tehdy mě vystrašil!). Hádali jsme asi 15 minut o té pitomé čárce navíc, než nám došlo, že se tady nejedná o čárku, ale že tedy opravdu budeme tři. Pochopitelně únava opadla, celou noc jsme byli vzhůru a radovali se, já gůglila, jak o život.

Další den jsem volala na gynekologii, protože jsem byla shodou okolností za pár dnů objednaná - haha, abych si oddálila menstruaci kvůli svatbě a svatební cestě. Takže jsem asi za 3 dny šla na kontrolu a zjistila, že jsem v 5. týdnu těhotenství. Vlastně se jedná o takový černý flek na fotce. Měli jsme velkou radost, nicméně mi bylo ihned doporučeno, vzhledem k mému zdravotnímu stavu, ať se zatím s novinkou nechlubíme. Snažila jsem si tedy nepřípouštět, že na mě teď závisí život někoho jiného a tak jsem raději nic moc neřešila. Bohužel jsem to moc podcenila a některých věcí lituji.. a až teď se konečně dostáváme k těm bodům, které Vám chci předat.

Nikdo mi neřekl, že bych měla už před početím užívat kyselinu listovou. Jestli plánujete těhotenství nebo jste zjitily, že jste těhotné, šupky dupky do lékárny. Nikdo mi neřekl, že se nemají jíst plísně. Hermelín, niva - řekla bych ale, že tělo je docela dobrý vynález přírody a možná Vám to přestane chutnat samo, jako mě. Nikdo mi neřekl, co zabere na ranní nevolnosti. Začala jsem zvracet od 6. týdne až do 14. týdne. Nebylo to pěkné, ráno jsem otevřela oči a hned vedle postele měla kbelík, ani bych nedoběhla.... Velký obdiv patří mému muži, který téměř každé ráno vyběhl z postele a držel mi vlasy, hladil mě po ruce a stál tam u mě! Měla jsem tak velké křeče do žaludku, že jsem vždy slezla z postele na zem, na všechny čtyři a zmohla se jen na zvuky, které můj manžel nazýval, že jsem velociraptor. V práci jsem jakštakš přežila, ale oběd jsem si vždy musela vzít do krabičky a jíst po malých porcích poté v kanceláři, abych neudělala ostudu v jídelně. Nikdo mi taky neřekl, jak můžou být omáčky z protlaků zákeřné. Nikdo mi taky neřekl, jak je žádoucí nosit vhodné spodní prádlo. Totiž na našem trhu jsou různé varianty, některé jsou velmi sexy, působí opravdu krásně, ale v těhotenství jsou velmi nežádoucí. Ano mluvím o spodním prádle jménem tanga. Taky jsem si neuměla představit, že se jich vzdám, ale ejhle, jak se všechno prokrvuje, atd atd. mohou vznikat nepříjmné problémy... pokud nevíte, o čem mluvím, zadejte si do google výraz "hemeroid". Nikdo o tom moc mluvit nechce, ale mělo by se. Nastávajícím maminkám neznalost může způsobit opravdu choulostivý problém, proto to vytahuju právě teď a tady. A poslední věc, kterou bych ráda zmínila, pijte vodu, vodu, vodu. Nepijte slazené nápoje a hlavně ne černé čaje, které odvodňují. Káva se také nedoporučuje, já se vyhla za celou dobu i latté. Přišlo mi, že člověk do sebe cpe tolik, že nechci tomu tvorečkovi ubližovat ještě kofeinem. Ale nastala doba, kdy mi na zvracení pomohla vždy coca cola po lžičkách. Což je také svinstvo, ale bylo to tak 3x za celou dobu.

Nastávajícím maminkám, které přišly na můj článek a dočetly až sem, jsou v začátcích, bych poradila, aby měly na stolečku u postele připraven třeba piškot nebo kus rohlíku a klidně během noci si trošku daly. Já jsem pak zjistila po čase, že ráno opravdu zvracím hlavně z hladu. Pomohl mi cukr, takže piškot byl u mě na denním pořádku. Proto jsem také od 10. týdne zvracela jen tak 3x za týden. Výborné jsou také zázvorové produkty, jako lízátka, bonbony, ale doporučuju ze zdravé výživy. Vyhýbejte se plísním, syrovému masu, přeslazeným nápojům, alkoholu a dlabejte kyselinu listovou. Já osobně mohu doporučit Femibion. Hodně odpočívejte, choďte pomalu, žádné prudké pohyby, žádné teplé koupele a pozor na citrusy, které mi kyselily žaludek. Pevné a prodyšné prádlo! A pozor na všechny různé majonézy, saláty, kupované šlehačkové věci...

Měla jsem hrozné chutě na sladké, tak mohu doporučit špaldové palačinky. Ty dělám dodnes a budu dělat dál. Špaldová mouka je drahá, ale prospěšná.

Jednoduchý recept od oka:

do mísy si vsypeme trochu špaldové mouky, přidáme vejce, špetku soli, mléko. Musíme odhadnout správnou konzistenci těsta. Já poté smažím pouze na teflonové pánvy, s kapkou olivového oleje. Výhodou je, že když je palačinka z jedné strany hotová, sama se odlepí, vyhodím ji do vzduchu a tím otočím.

Poté pomažu domácí marmeládou, či bílým jogurtem, nacpu tam "kilo" ovoce, banány, jahody, kiwi... co zrovna seženete a můžete posypat ovesnými vločkami, chia semínky, lněným semínkem, a místo cukru používám agávový sirup.

Pokud by někoho zajímala příprava palačinek více, nechť se ozve, udělala bych třeba nějaký fotopostup :-)

Tolik ode mě asi prozatím, určitě jsem zapomenula na hodně věcí.... ale ráda se k nim vrátím v jiném článku.

Velký obdiv, že jste můj výplod dočetli až sem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama